Kolik je skutečně hodnota vaší práce a jak ji zvýšit klidně pětadvacetkrát?

Hodina mé práce jako mentora stojí zákazníka přes tři tisíce korun. Občas se některý z klientů zeptá, jak jsem k této částce došel. Vždyť běžně se hodina kvalifikovaného zaměstnance pohybuje někde mezi 300 až 600 korunami. Pojďme se tedy společně podívat, jak to je vlastně se skutečnou hodnotou práce. Vezměme si například takového zkušenějšího manažera, jehož měsíční plat je něco pod sto tisíc korun měsíčně, konkrétně 96 000 korun. Pokud tuto částku vydělíme standardním měsíčním fondem, tedy 160 hodinami, dostaneme se na 600 korun za hodinu.

Každému rozumnému člověku musí být jasné, že ani velmi zkušený manažer nebo poradce není schopen pracovat naplno a produktivně celých osm hodin denně, 5 dní v týdnu po celý měsíc. Jistě znáte Paretovo pravidlo 80/20. Tento princip říká, že 80 procent důsledků pramení z 20 procent příčin. Například 80 procent zisku pochází z 20 procent výrobků, nebo 80 procent příjmu generuje 20 procent zákazníků. Anebo také, vrátíme-li se k práci, 80 procent výkonu vyřešíte ve 20 procentech času.

Podívejme se tedy společně podrobněji na rozbor hodnoty práce v jenom dni. Právě podle tohoto pravidla Jestliže rozdělíme den na osm hodinových úseků a jako celkový součet hodnoty za den uvedeme 4800 korun, ukáže se nám následující graf s výraznou Lorenzovou křivkou.  

Rozbor hodnoty práce v jenom dni

Kolik stojí jedna káva?

Nejméně hodnotná hodina vaší práce z celkové ceny práce za den (4800 Kč) je méně než 268,9 korun. Naopak v nejlepším okamžiku měla hodnota vaší práce cenu přes 1612 korun za hodinu. Jestliže tedy v práci projíždíte spam, zda do něj náhodou nespadl nějaký pracovní email, odpovídáte přátelům na Facebooku, cestujete na schůzku, třídíte poštu, na kterou jste mohli mít již dávno založeno automatické pravidlo, přepisujete texty, které šlo nascanovat a převést do editovatelné podoby pomocí OCR, neautomatizujete rutinní činnosti, řešíte detaily, které mohl vyřešit váš podřízení nebo stojíte u automatu na kávu, je hodnota vaší práce pro klienta nebo zaměstnavatele skoro mnohonásobně nižší, než když děláte skutečně podstatnou práci – například když odpovídáte kompetentně na dotaz zákazníka nebo hledáte odpovědi na problém a nacházíte jeho řešení.

Pokud se podíváme na skutečně úspěšné podnikatele nebo manažery, zjistíme, že jejich den nemá osm (nebo více) pracovních hodin. Svůj čas dělí na kratší úseky. Oblíbený časový úsek je 15 minut. Proč? 15 minut je dost dlouhá na to, abyste vykonali složitější úkol (například kvalifikovaně odpověděli kolegovi nebo zákazníkovi na email), a současně tak akorát krátká, abyste byli schopni se na tento úkol plně soustředit a vaše pozornost neutekla k jiným, méně podstatným věcem.

Pokud si tedy podle 15minutového pravidla rozdělíme den na dvaatřicet částí místo osmi, zjistíte, že hodnota nejméně výkonné čtvrthodiny je 48,35 korun, a naopak hodnota nejvýkonnější čtvrthodiny může být až 956,8 korun.

Rozdělení na 15 minutové úseky

Pokud by se vám podařilo tuto výkonnou čtvrthodinu zdvojnásobit, má pak hodina takové práce hodnotu 1913,6 korun. A jestliže se setkám s klientem a on si zaplatí hodinu mentoringu, z čehož dokážeme tři čtvrtě hodiny hovořit opravdu o důležitých tématech a řešit palčivé problémy jeho podnikání a nacházet na ně řešení, pak má tato třičtvrtě hodina hodnotu 2870,4 korun… Za hodinu to je 3827,20 korun. Najednou je 3300 korun za hodinu docela fér cena.

A nyní se dostáváme k důležité otázce. Za kolik chcete skutečně pracovat? Budete se věnovat raději práci za dvě stovky za hodinu? Zvláště v ekonomice, kde není problém si na jednoduché věci, jako je třízení papírů, vyhledávání dat na internetu nebo vaření kávy, najmout brigádníka za 150 korun na hodinu? Anebo si chcete si zasloužit za hodinu práce přes 3800 korun, tedy více než 25x víc?

Delegujte

Jednoduché práce a činnosti, které nejsou produktivní tak, jako může být vaše hlavní činnost delegujte. V eshopu je to třeba balení balíků. Divili byste se, kolik eshopářů se bojí přijmout nového zaměstnance nebo brigádníka na tak jednoduchou činnost, jako je právě balení balíků, jednoduše z důvodu, že si myslí, že na to nemají prostředky. Mají je, jen je neefektivně utrácejí ve formě svého času. Místo toho, aby se věnovali činnosti vedoucí k nárůstu objednávek, „šetří“ tím, že osobně balíky vozí na nejbližší depo Zásilkovny nebo pobočku místní pošty. Nebo peníze utrácí na nesprávných místech, například si najímají copywritery na psaní popisků ke svému zboží a platí jim klidně i 1000 korun na hodinu. A protože coby majitel eshopu obvykle rozumí produktům lépe než copywriteři, ještě jim hodiny a hodiny připravuje podklady.

Když si na začátku dne nebo týdne plánujete úkoly, zkuste se zamyslet: Které z činností by šlo delegovat na někoho, kdo má nižší hodinovou sazbu než já? Uvolní se vám tak ruce a budete se moci věnovat skutečně podstatným činnostem.

Moje rada na závěr? Zbavte se malicherných činností a věnujte se těm, která za to stojí. A nemusí to být jen vysoce specializované činnosti ve vašem podnikání, může to být třeba i strávený čas s těmi, na kterých skutečně záleží…

Automatizujte a propojujte aplikace a systém. Napište nám do Croseta, tam  propojování a automatizace řešíme fulltime:-)

Mohlo by se vám líbit…

1 názor na “Kolik je skutečně hodnota vaší práce a jak ji zvýšit klidně pětadvacetkrát?”

  1. Inspirativní pohled na práci.
    U delegované práce bych ještě zohlednil tři kritéria – schopnost práci vykonávat, oblíbenost dané práce a prostor pro přípravu a vyhodnocení delegované práce.
    Rozdělení práce na kratší úseky vede k vyšším výkonům. Toto třeba funguje i při manuální práci v automotivu – kde top firmy jdou na čas cyklu na 60 sekund. Proto si pak mohou dovolit vyšší mzdy. Protože je využitá každá minuta.
    Otázka je však jak je to “lidské”? :-)

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru
Tvorba webových stránek: Webklient