Několikrát jsme zde použili slova jako marže, přirážka, sleva. Budete se divit, ale tato slovíčka se velice často pletou, a to dokonce i lidem, kteří s penězi pracují dnes a denně. Přitom pro vás budou a jsou důležité, jak jinak chcete třeba zatlačit na dodavatele, aby vám dodával levněji, když nebudete vědět, jak si o to říct?
Uděláme si v těchto pojmech tedy trochu pořádek.
Obsah článku
Marže
Marže je rozdíl mezi prodejní cenou a cenou, za kterou zboží pořídíme. Pokud jsme nakoupili od dodavatele za 100 korun, prodáváme za 150 korun, pak je naše marže 33,3 %. Marže je jinými slovy hrubý zisk, který získáme na prodeji zboží.
Jak se marže počítá?
Marže = (prodejní cena – skladová cena) / prodejní cena x 100
Výsledek je v procentech.
Co je to skladová cena? Skladová cena je průměrná cena zboží, za které nakupujeme = naskladňujeme. Pokud tedy koupíme 100 kusů výrobku na 100 korun a pak se nám podaří nakoupit 200 kusů za 95 korun, skladová cena bude 96,66 korun.
Přirážka
Obchodní přirážka je procentuální vyjádření, kolik jsme si k ceně přirazili. Pokud nakupujeme za 100 korun, přirazíme si 50 korun, což je polovina z nákupní ceny, máme přirážku 50 %. K výsledné ceně lze také dojít vynásobením koeficientem 1,NN, kdy NN je procento přirážky. Takže například 100 x 1,50 je ve výsledku 150 korun, tedy přirážka 50 % (a jak víme z minulého příkladu, marže 33,3 %).
Vzoreček pro výpočet přirážky tedy je:
Přirážka = (prodejní cena – skladová cena) / skladová cena x 100
Opět je výsledek v procentech.
Přirážka a marže bývá často zaměňována. Přirážka je procentuálně vždy vyšší než marže.
Rabat
Rabat je slovo, které budete mít v oblibě. Rabat je sleva. Velkoobchodní dodavatelé tímto rabatem rádi motivují své odběratele. Často dostanete tzv. velkoobchodní ceník, kde uvidíte běžné ceny určené pro zákazníky odebírající zboží pro další prodej. Z tohoto ceníku pak můžete často žádat tzv. rabat – neboli slevu z ceny. Rabat může být například za platbu předem, za minimální odběr, meziroční nárůst či za celkový objem. Takže pokud vám dodavatel z jeho prodejní ceny 2 % rabatu za platbu předem, nekupujete původně naceněný výrobek za 100 korun, ale za 98. Rabat si lidé pletou s marží.
Bonus
Další oblíbené slovo. Obvykle s ním přicházíme za našimi dodavateli po prvním roce spolupráce. V tu dobu už vidíme, kolik jsme za minulý rok odebrali a snažíme se dojednat na další rok cenu lepší. Takže buď vyjednáme například růstový bonus nebo bonus za dosáhnutí určitého obratu, případně bonus za nulovou reklamaci. Tento se obvykle připisuje po zhodnocení určitého období. Můžete mít referenční období rok, ale třeba také měsíc.
Bonus není sleva, ani rabat a může být procentuální nebo v absolutní hodnotě. Například když dosáhnete nulových reklamací, získáváte jako bonus od dodavatele částku 50.000 korun. Na vás pak je, abyste si spočítali, zda je daný výrobek tak často reklamovaný, že se vám bonus vyplatí nebo naopak. Nebo si vyjednáte jako bonus další procento při obratu nad každý odebraný milion korun ve zboží. Bonus je zkrátka odměna, kterou získáte za dosáhnutí určitého obchodního cíle.
Obrat a tržby
S pojmem obrat bývá největší potíž. Fakticky se jedná o součet všech peněz, které jste dostali od zákazníků za vámi prodané zboží. Jinými slovy, co proteče přes váš bankovní účet a pokladnu, je bráno jako obrat. Pokud tedy třeba prodáte denně zboží za 10 000 korun, váš roční obrat bude 3 650 000 korun. Zjednodušeně řečeno jde o celkový součet vydaných faktur. Lépe, než obrat je ale používat buď spojení „tržby“ nebo „výnosy“.
Někdy se také můžete potkat s vysvětlením, že obrat je pohyb všech peněz, které projdou směrem do a ven z firmy. V takovém případě by, použijeme-li minulý příklad, byl obrat 10 000 denně ven a nálady řekněme ve výši 9 000 korun (nákupní cena za zboží, náklady na zaměstnance, fixní náklady atd.). Pak by byl obrat denně 19 000 a ročně 6 935 000.
Pokud do toho přidáme ještě výklad zákonodárce, který o obratu hovoří hned ve dvou zákonech a pokaždé trochu jinak, vzniká z toho docela pěkný guláš. A co teprve, když se začne obrat, resp. výnosy plést se ziskem. Možná je to v tom, že když lidé mluví o výnosném podnikání, představují si za tím podnikání, které vydělá (má zisk). Jak však vidíme, výnos není nic, s čím můžeme skutečně na konci roku počítat a co můžeme utratit.
Zisk
Jaký je tedy vlastně zisk? Na ten přijdeme, když příjem (obraz, výnos, tržby) byl 3 650 000, je třeba od něj odečíst náklady ve výši 3 285 000. Dojdeme k zisku ve výši 365 000 za rok. To je to, s čím bychom skutečně mohli koncem roku disponovat.
Zisk pak ještě dělíme obvykle na hrubý zisk (brutto) a čistý (netto). Hrubý zisk je rozdíl mezi čistými tržbami a náklady za prodané zboží a dalšími náklady firmy ještě předtím, než si na něj sáhne finanční úřad. Protože je teď moderní používat i spojení EBITDA, vysvětleme si, co znamená. V podstatě se jedná o hrubý zisk, ale ještě před odečtením daní, úroků, odpisů a amortizací. V podstatě tento hrubý zisk ukazuje, jak na tom společnost je. Používá se ke srovnání se s jinými firmami, ale třeba také ke stanovení hodnoty firmy v případě jejího prodeje.
A čistý zisk? To je zisk, který byl již zdaněn daní z příjmu společnosti, byly z něj odečteny všechny výše uvedené odpisy, amortizace, úroky a podobně a můžete s ním reálně nakládat, respektive ho rozdělit mezi firmu a majitele. Tato částka vás tedy zajímá, pokud si ji hodláte vyplatit, ne vždy však její výše hovoří o skutečném stavu společnosti. Firma může například z nejrůznějších důvodů svůj zisk ještě před skončením hospodářského období investovat do rozvoje firmy, do reklamy, jejíž výsledky bude čerpat až v dalším období, do další zásob a podobně.