Recenze: Evidátor se hodí, když chcete mít v odkazech pořádek

Znáte to, sháníte odkazy, kupujete odkazy, měníte odkazy… Zpočátku, není-li jich moc, to možná ani neřešíte a na nějakou evidenci nehledíte. Pak odkazů přibývá a je jich stále víc a víc. Už si přesně nepamatujete, s kým přesně jste odkaz měnili, od koho a na jak dlouho jste jiný odkaz koupili. Námaha spojená s kontrolou přerůstá přes hlavu. A tak obvykle jako první přijde na řadu Excel, nebo pokud chcete sdílet s kolegy, Google tabulky.

To je asi nejjednodušší řešení, které ale umí v podstatě jen jedno – evidovat. Už vás neupozorní, že odkaz bude za rok končit a je třeba se dohodnout na prodloužení. A tak zapojíte Google kalendář, který vám dá vědět. Odkaz tak zadáváte ne na jednom, ale hned na dvou místech. Dvojitá práce. Fajn, ale co když potřebujete jistotu, že odkaz druhá strana z webu jednoduše neodstranila? A tak hledáte dál. Prostě plno práce a času, který jste mohli věnovat něčemu jinému. A tak se začnete poohlížet po něčem jiném, hledáte, googlujete, vyptáváte se na Webtrhu. Jako první vám asi doporučí Collabim nebo mladšího konkurenta Semor. Otevřete si a zjistíte, že střílíte na vrabce kanónem. Vaše momentální potřeba je evidovat odkazy. A navíc máte nejen hlavní web, třeba jako v našem případě eshop, ale i několik dalších podpůrných stránek a v tu chvíli se vám cena za takový nástroj znásobuje. A tady přichází relativně nový nástroj Tomáše Lípy. Jmenuje se jednoduše Evidátor a tak, jak se jmenuje, to také umí. Evidovat. Eviduje, respektive vy v něm můžete evidovat zpětné odkazy.

Podívejme se nyní společně, co tento nástroj umí, v čem je jeho síla, co se mi na něm líbí, co ne, co by se na něm mohlo zlepšit a zda má a pro koho má smysl si podobný nástroj pořizovat.

Co se mi líbí a co ne

Jednoduchost a fokus na konkrétní službu. Intuitivní pojmenování funkcí, takže i člověk, který není profesionál, jasně ví, co které tlačítko dělá. Nehraje se zde s různými spojeními jako „projekt“, „událost“, „reporty“. Oproti konkurenci bere odkaz a jeho evidenci jako komplexní a přitom jasnou věc, takže vám v rychlém přehledu nejen ukáže, zda odkaz na stránce, je, ale také v jakém je stavu včetně rychlého kontaktu, ceny a několik dalších informací.

Ukáže vám dokonce i Seznam Srank a Google Pagerank. U druhého jmenovaného to osobně považuji už trochu za přežitek, vzhledem k tomu, že není PR aktualizovaný ze strany Google již delší dobu, není jeho hodnota příliš vypovídající. Navíc třeba u článků se neukazují hodnoty dané stránky, ale hlavní stránky webu, což není vždy vypovídající o samotné kvalitě odkazů a případném „juice“, který vám odkaz posílá. Takže za mne by byly zajímavější ranky samotné stránky, na které je odkaz a případně další metriky, které by vypovídali víc o odkazu. Chápu to ale tak, že primární cílová skupina aplikace stále ještě na PR a jeho hodnotu dá, takže chápu, proč ji tam Tomáš zobrazuje.

Přiznám se, že méně jsem chápal při prvním pohledu na aplikaci rozdělení evidence na jednotlivé odkazy a na evidenci článků. Z programátorského hlediska to logiku má, protože odkaz je jeden konkrétní, kdežto v článku může být odkazů víc. Má to ale i logiku i z dalších úhlů pohledu, ne vždy totiž článek musí za každou cenu obsahovat nějaký odkaz. S podobnými poptávkami se setkáváme v Placle čím dál tím častěji. Zadavatelé v posledním roce a půl objednávají články totiž nejen kvůli zpětným odkazům, ale také kvůli samotným zmínkám o jejich produktech či firmách. A tady je evidence článků oddělená od evidence odkazů na místě.

Každý týden vám přijde do mailu shrnutí stavu vašich odkazů, ale co mi líbí víc, je, že pokud se životnost některého blíží ke konci, například jste koupili odkaz na jeden rok, nebo je odkaz nefunkční, je možno jedním kliknutím odeslat přímo ze systému mail kontaktní osobě. Šablony jsou sice ještě po jazykové stránce trochu kostrbaté a osobně by se mi líbila možnost je i trochu editovat, ale i tak takovou funkcionalitu oceňuji.

Je prima, že vás Evidátor neomezuje na jeden web, jako je to třeba ve free verzi Collabimu. V jedné základní ceně (předpokládám, že 10 odkazů ve free verzi bude sloužit většině opravdu jen na vyzkoušení ergonomie systému), která je 100 korun měsíčně při roční platbě nebo 150 korun za měsíc při kvartální platbě, je totiž možno evidovat 1000 odkazů směrující na neomezený počet webů. Nebo můžete využít zářijové akce pod článkem a získat Evidátor ještě s 50% slevou. Pro profesionály se více klienty neb hardcore sběrače odkazů je pak vhodnější varianta za 500 resp. 750 korun, kde je možno evidovat až 10 tisíc odkazů a také je následně exportovat. V tomto tarifu bych osobně viděl logičtější spíš než exporty raději nějaké API.

Co mi chybí?

Jedním z důvodů, proč jsme svého času mj. přestali aktivněji využívat Collabim, byla nemožnost tzv. automatického načítání odkazů. Co to je za funkci? Jednoduše do systému vložíte URL stránky (případně seznam více stránek), kde se má váš odkaz nacházet, robot si stránku přečte a v systému zobrazí anchor text odkazu a URL odkazu. Jirka Koutný se tehdy podobné funkci bránil. Vít Michálek, autor systému Semor byl se svým projektem v počátcích, takže byl vůči případným dodělávkám otevřenější a tuto užitečnou fičuru do Semoru přidal – a hodila by se myslím i v Evidátoru. Dnes je Semor spíše měřícím nástrojem na pozice stránek, je fajn i na sledování konkurence, ale právě funkci evidenci odkazů poněkud upozadil. A to je příležitost pro Evidátor, pokud tento nepůjde podobnou cestou a zůstane jednoduchým nástrojem určenou výhradně na evidenci odkazů, zjednoduší některé kroky a mírné nelogičnosti, má velkou šanci, aby se stal užitečným nástrojem nejen pro linkbuildery, ale i koncové zákazníky, majitele eshopů, webů a ezinů.

Shrnutí

Evidátor se vyplatí těm, kdo sbírají pro své weby odkazy, ať už vyměňují, kupují, získávají v diskuzích nebo i prodávají. Těm, kdo využívají pro získávání odkazů placených či bezplatných článků. Všem, těm kdo si potřebují udržet přehled o odkazech a jejich funkčnosti. Jedná se zatím relativně o mladou službu, což v sobě skýtá výhody i nevýhody. Mezi výhody vidím nadšení provozovatele a myslím, že i ochotu zapracovávat případné změny, což se ale může stát do budoucna i určitou hrozbou, protože 1000 zákazníků 1000 různých potřeb a to by mohlo nakonec samotný projekt ohrozit víc, než cokoli jiného. V Placla jsme to třeba vyřešili knihou přáni, kde může každý zákazník napsat své návrhy, věnujeme se ale ve výsledku zejména těm, které nasbírají nejvíce hlasů i od ostatních zákazníků. Faktem však je, že i když pro některé návrhy hlasuje víc lidí, neznamená to, že je nakonec realizujeme. On totiž pohled zákazníka a vize majitele služby nemusí jít vždy ruku v ruce. Traduje se, že to byl Ford, kdo řekl, že pokud by se ptal ve své době zákazníků, co vlastně chtějí, požádali by ho o rychlejšího koně.