Veblenův efekt

Vzpomínáte na Broadway a obavy producenta, že by návštěvníci jeho show měli z levného lístku špatný pocit? Tak to přesně dopad „veblen“ heuristiky.

Proč „veblen“? Poprvé se tímto chováním zákazníků začal systematicky zabývat již koncem devatenáctého století ekonom Thorsten Veblen ve své knize Teorie zahálčivé třídy[1]. Lidé ovlivněni tímto efektem vyžadují vyšší ceny, přestože existují levnější náhrady.

Se stoupající cenou stoupá i poptávka a pokud se produktu dostává, jeho cena, a tedy i poptávka po něm a ochota kupujících může klesat. Toho využívají zejména prodejci luxusního a značkového zboží, kteří často představují nejrůznější omezené či limitované edice, případně poukazují na fakt, že jejich produkty samotnou koupí stoupají na ceně.

Lidí mají pocit, že cena implikuje kvalitu: dražší = lepší.

V poslední době je to patrné například na alkoholu. V České republice je hezkou ukázkou lihovar Žufánek, který vydává každoročně jednu až dvě řady omezené edice alkoholu, který sám o sobě nebývá nejlevnější. Přesto je obvykle vyprodán během několika minut a následně je na jiných serverech nabízen za násobky ceny.

Podobný jev popsali i další ekonomové a rozšířili jej i o další prvky, jako třeba touhu lidí kupovat konkrétní zboží z důvodu přizpůsobení se určité skupině lidí, být akceptováni jako součást sociální skupiny[2]. Zde pak nehraje až takovou roli cena produktu, jako určitý status, který domněle získáváme koupí výrobků.


[1] Thorstein Veblen. Teorie zahálčivé třídy 1899. V češtině vydalo Sociologické nakladatelství, 1999, ISBN 80-85850-71-0

[2] Harvey Leibenstein: Bandwagon, Snob, and Veblen Effects in the Theory of Consumers‘ Demand, The Quarterly Journal of Economics, 1950

Napsat komentář