V České republice je podle studie srovnávače zboží Heuréka přes 40 tisíc eshopů. Některé zdroje hovoří dokonce o trojnásobku. Pokud bychom však vycházeli z čísla, které uvádí Heuréka pak přepočteno na počet obyvatel ve věku od 18 do 65 let, je to jeden eshop na asi 150 lidí. Sociologické průzkumy uvádí, že každý člověk má ve svém okolí zhruba podobné množství přátel, kamarádů a známých lidí. Jinými slovy: pokud tomu tak skutečně je, každý z vás má ve svém okolí minimálně jednoho majitele eshopu. Tím stále se řadíme ve světě co do koncentrace online obchodů ke špičce. Z těchto čísel by se mohlo zdát, že je u nás „přeeshopováno“ a zakládat nový online byznys je čiré bláznovství. Je tomu ale tak skutečně?
Když jsem se v roce 2014 rozhodoval, že skončím svou kariéru on-line marketing konzultanta a zkušenosti, získané bezmála patnáctiletým působením na Internetu, zúročím ve vlastním eshopu, podobné statistiky jsem znal a moc mne neděsily. Věděl jsem totiž, že si najdou svou vlastní skulinku. V angličtině se tomu říká niche – výklenek. Něco jako místečko. Své místečko na Internetu. Skulinku, která bude dostatečně široká, abych se v ní dokázal pohodlně rozkročit a současně nebyla natolik zajímavá, aby se do ní snažili natlačit velcí hráči, se kterými bych se ze začátku těžce přetahoval.
Já svou skulinku nakonec objevil v cukrařině. Nebylo to přes noc, po vhodném eshopu jsme se rozhlížel skoro rok. Příležitost se objevila na Webtrhu, který byl tehdy asi největším zdrojem informací a také on-line tržištěm s webovými projekty a stránkami u nás. Jedno dubnové pondělí večer se zde objevila aukce na eshop Svět cukrářů. V úterý přes den pršelo a já proseděl celý den u počítače. Studoval jsem konkurenční cukrářské eshopy. A zjistil jsem několik zajímavých faktů.
Online obchodů nabízejících sortiment pro milovníky pečení bylo tehdy na trhu docela dost, napočítal jsem jich víc jak stovku. Řádný z nich ale nebyl ničím výjimečný. Podobný sortiment, nic moc přívětivý vzhled, nic výjimečného. Jinými slovy žádná Alza, která by válcovala trh. Pár z nich se objevovalo ve výsledcích hledání na Google a Seznam na prvních pozicích vcelku pravidelně, sem tam nějaký z nich investoval do placené reklamy. Zajímavějších eshopů, které se zdály, že by mohly opravdu prosperovat, jsem našel sotva co bys na prstech ruky napočítal. Cílová skupina byla relativně jasně definovaná a šla docela dobře podchytit. Navíc se jednalo většinou o ženy a ty jak známo, nakupují obvykle raději než mužští. Probral jsem to tedy zleva zprava, napsal jsem majitelce eshopu o pár bližších informací a ve středu ráno jsem eshop koupil. O rok později jsem se na Nekonferenci v Brně potkal s jiným eshopářem, který provozoval eshop s vykrajovátky. Můj eshop znal, i on měl zájem o jeho koupi. Jen na rozdíl ode mne se chystal, že přihodí až večer. Když sedl k počítači, zjistil, že už je prodaný…
