4 pravidla, jak si vybrat správný affiliate program

Když dám ve své emailové schránce hledat „affiliate“, najdu několik tisícovek mailů, kde se toto slovo vyskytuje. Do prvního affiliate systému jsem se (alespoň podle Gmailu) zaregistroval v roce 2006. Za devět let jsem zkusil možná i stovku různých programů. Reálně mi však vydělává jen několik z nich, dokonce ani ne oněch příslovečných Paretových efektivních 20 procent. Za ty roky jsem si postupně vypracoval několik pravidel, podle kterých si vybírám programy, do kterých se zapojím a partnery, které budu propagovat. A nutno podotknout, že ty, které jsem si tak vybral, se mi ukazují jako nejvýdělečnější a nejefektivnější. Nyní čtyři hlavní pravidla prozradím i vám…

Pravidlo první: Vím, co propaguji

Znalost tématu, možnost si ho vyzkoušet, osahat, fakt, že sám produkt používám, že mu věřím, že se mi líbí, to jsou podle mě jedny z nejdůležitějších aspektů, které předurčí, zda budete v propagaci daného produktu úspěšní.

Když znáte produkt nebo službu, je snadné o nich mluvit s ostatními. Váš e-mailing, článek, diskuzní příspěvek nebo recenze, budou věrohodné. Bruce Fairchild Barton, druhé „B“ ze jména světové agentury BBDO a guru marketingu tvrdil, že lidé mají jakýsi šestý smysl pro neupřímnost. Že cítí, když jim někdo promuje produkt, kterému sám nevěří. Souhlasím s ním. Nejlepších výsledků dosahuji s výrobky nebo v mém případě spíše službami, které sám velice dobře znám a používám je. Když jsme před více než rokem s Vaškem Bartošem koupili tržiště placených článků Placla a já měl možnost nahlédnout do databáze affiliate partnerů, nevěřil jsem vlastním očím. Byl jsem největším affiliate partnerem s více než dvojnásobným náskokem před druhým nejlepším affilákem. Proč? Protože jsem vždy Placlu považoval za bezvadný a užitečný nástroj, a proto jsem její renomé šířil dál. Koho by tehdy napadlo, že se jednou stanu jejím spolumajitelem…?

S oblibou doporučuji i známý mailovací program Mailchimp. Ten nevyplácí fyzicky peníze, připisuje partnerům jen jakési kredity, ze kterých se dá „platit“ faktura za prémiové účty. Za ten svůj již neplatím více než rok a ještě na další rok mám „předplaceno“.

Pravidlo druhé: Schopnost oslovit zákazníky

Dosah na cílovou skupinu je pro úspěšný prodej klíčový. Víte, proč se mi dařilo po léta účinně propagovat již zmiňovanou Placlu nebo později vlastní e-knihu o zpětných odkazech? Protože jsem si průběžně budoval seznam odběratelů svého e-mailingu, kteří měli zájem přesně o to – o získávání zpětných odkazů, o SEO, o internetový marketing. Měl jsem možnost komunikovat s lidmi, kteří byli vhodnou cílovou skupinou.

I proto se při výběru produktu, který budu propagovat, dívám, zda umím možného zákazníka identifikovat a oslovit. A je jedno, zda-li e-mailingem, PPC reklamami, nebo vhodně vytvořeným webem, který získává návštěvnost z organického vyhledávání (SEO).

Pravidlo třetí: Důvěryhodná a známá značka

Je to jednoduché. Známé produkty a značky s věrohodným příběhem se lépe prodávají. Zmiňoval jsem Dana Nytru, který je lidem známý jako jeden ze zakladatelů slevového portálu Zapakatel.cz. To se prodává lépe, než když nějaká dáma napíše svůj první ebook o tom, jak psát ebooky…

Asi nejvíc je vidět úspěch silných a známých značek na klientech z partnerských sítí typu CJ.com. Se CJ jsem začal vážněji někdy předloni a absolutními bestsellery jsou u mne značky typu Zoot (s velkým náskokem), Conrad a Allianz pojišťovna. U CJ je používaná má oblíbená metrika, a to tzv. EPC, což v podstatě znamená, kolik jste vydělali na sto prokliků. Aktuálně je to v mém případě někde lehce přes 4 koruny, tedy cca o 30% víc, než kolik získám za proklik na kontextově umístěné reklamy Google AdSense.

Pravidlo čtvrté: Návratnost, konvertibilita, pravděpodobnost nákupu

Když do něčeho investuji ať už peníze nebo čas, potřebuji vědět, zda-li se mi náklady vrátí a ideálně i něco vydělám. To je princip podnikání. Investuj a vydělej. Affiliate není nic jiného. Proto mne zajímá výše provize ani ne tak v procentuální částce, jako v absolutní. Při výběru affiliate partnerů se dívám například na:

• Ceny produktů a předpokládaný počet prodejů – je rozdíl mezi tím, zda dostanu 30% z výrobku za 300,-, kterých se prodá denně několik nebo 10% ze služby, která stojí 4000,- a prodá se jedna za měsíc.
• Průměrný nákupní košík – podobně jako u předchozího bodu
• Průměrnou míru konverze – obvykle bývá konverze na eshopu vyšší, než které dosáhne affiliate partner, protože míru konverze zvyšují opakující nákupy loajálních zákazníků a návštěvníci přicházející na web na základě brandu. Výjimkou jsou affiláci, kteří přivádí silně motivované zákazníky např. ze zbožových porovnávačů nebo kuponových webů.

S konverzemi a pravděpodobností nákupu přímo souvisí i vstupní stránka, eshop nebo zkrátka web, který propaguji. Pokud je takový, že bych na něm těžko nakoupil sám, asi sotva mohu chtít totéž po ostatních. Škaredé, uživatelsky nepřívětivé weby, které hází návštěvníkům klacky pod nohy, nemají zvládnutou péči o zákazníka, nepochopitelné weby, kde je nesnadné nakoupit a pohybovat se, nejsou vhodným adeptem na propagaci prostřednictvím affiliate. Provize affiliate partnera je mnohem nižší, než je provize či marže samotného prodejce, proto vás tyto věci musejí zajímat.

Poslední pravidlo je možné z části ovlivnit tím, že zákazníky de facto obsloužíte sami na svém webu a partnerům předáváte jen jimi požadované údaje. Lze to tak řešit třeba u nehmotných produktů nebo služeb. Výhodou takového řešení je, že zůstáváte „pánem situace“ a již jednou získaného zákazníka můžete později znovu oslovit a nabídnout mu například související produkt, případně následnou péčí z něj udělat opakujícího zákazníka.

To je pro dnešek o affiliate vše. A příště si povíme třeba o tom, jak se dívám na affiliate z druhé strany, jako prodejce. Jak si vybírám partnery, co od nich požaduji a jak se rozhoduji při spouštění affiliate programu.

Co je to affiliate marketing?