Když byla zavedena elektronická evidence tržeb a ta byla zpočátku povinná i pro eshopy, pokud chtěli na webu inkasovat peníze prostřednictvím platebních karet, řada malých eshopů tuto možnost raději zrušila. Nemá smysl připomínat, že povinnost evidovat online bezhotovostní platby kartou na eshopech byla po necelém roce zrušena, faktem však je, že jednání malých eshopů tak trochu připomínalo stahování kalhot ještě hodně daleko před brodem. Možná za ten rok ušetřili peníze za implementaci, ale zbytečně se připravili o možnost snadnějších úhrad a především úhrad, které zákazníkům působí nejmenší bolest z placení.
Platba kartou na eshopu má pro zákazníka řadu výhod. Pokud má eshop platební bránu od nějaké seriózní instituce – například banky, může si být kupující minimálně jist, že na druhé straně existuje konkrétní a dohledatelný subjekt. Banky si své partnery, kterým poskytují platební bránu, prověřují minimálně tak, že skutečně existuje a nejde o nějakou falešnou firmu s neplatným IČO.
Další výhodou pro zákazníky je, že současně banky poskytují zákazníkům garanci vrácení peněz v případě, kdy neobdrží objednávku. Říká se tomu chargeback a pravdou je, že ne mnoho klientů o této možnosti ví. Přitom je to jednoduché – pokud prokazatelně zboží nedostali, mají k tomu doklady, jako potvrzení objednávky, výpis z účtu, maily, kde žádali obchodníka o vrácení peněz a neuspěli, mohou transakci reklamovat u své banky a ta jim peníze vrátí. Samozřejmě, že si banka situaci prověří, ale pokud je zákazník skutečně poškozen, o své peníze se bát nemusí. Vlastně tak je chráněn ještě lépe než v případě dobírky. Česká spořitelna v roce 2017 vrátila takto cca 10 tisícům zákazníků kolem 130 milionů korun. Většina reklamací byla pro nedodání zboží nebo protože místo originálního výrobku přišel neznačkový padělek. Pravdou je, že se najdou i lidé, kteří se snaží tuto možnost chargebacku zneužívat. Banky registrují cca 20 % neoprávněných žádostí. Nejčastěji zákazníci tvrdí, že nebyla služba čerpána nebo zboží dodáno, to však lze ze strany eshopů obvykle snadno dokázat. Například doložením podepsané příjemky od kurýra, kamerovými záznamy, jaké zboží bylo vloženo do krabice a podobně.
A třetí výhodou je rychlost a snadnost transakce. Eshop je o provedené platbě informován okamžitě a může tak ihned odesílat zásilku. Zákazníci mohou mít údaje o své bance uloženy v prohlížeči a tak obvykle pouze stačí, aby potvrdili po přijetí bezpečnostní SMS transakci unikátním kódem. Této ochraně, zamezující potenciálně zneužití údajů z karty, se říká 3D Secure. Některé eshopy, například Alza umožňují uložení údajů s platbě klienta přímo u nich v aplikaci eshopu. Platby jsou pak snadné a dokonce je nemusí zákazník ani potvrzovat, nakoupí tak doslova na jedno kliknutí. To s sebou bohužel nese i nebezpečí zneužití, jako se nedávno ukázalo, kdy se podvodník dostal do mailu zákazníka, když pomocí návodných otázek dokázal změnit heslo. To je bohužel nebezpečí, které s sebou obecně digitální transakce přinášejí.
A jak je to s přijímáním platebních karet z hlediska vás jako eshopáře? Podobně jako je to u platby dobírkou, opět za vás peníze de facto od zákazníků vybírá někdo jiný – buď banka nebo platební společnost, se kterou máte smlouvu. Platební brána není součástí vašich stránek a tak se nikdy nedostanete do styku s číslem karty zákazníka. Vše probíhá zabezpečeným přenosem dat, kdy váš eshop pošle údaje o platbě, jako je výše částky a identifikace platby, nejčastěji variabilní symbol a identifikaci zákazníka (například email a jméno), do platební brány a ta vygeneruje již předvyplněný formulář. Zde zákazník vyplní číslo karty a bezpečností CVV kód (nachází se na zadní straně platební karty) a odešle pokyn k platbě. Jakmile je platba úspěšně zpracována, pošle brána vašemu eshopu potvrzení platby a vy můžete expedovat. Peníze vám pak dojdou po několika dnech. Opět si dejte pozor na sdružené platby a samozřejmě poplatky, zda vám je platební společnost či banka strhává z přijatých peněz nebo je dokáže účtovat zvlášť.
Protože pokyn na platbu do brány vychází z vašeho eshopu, jste tak de facto schopni velmi snadno vygenerovat tzv. platební odkaz. Ten se hodí například když se platba přímo z košíku napoprvé z jakéhokoli důvodu nepovede, zákazníkovi tak můžete poslat snadno odkaz, který ho po prokliknutí dovede zpět do předvyplněné platební brány.
Pokud chcete jako obchodník přijímat na svém eshopu platební karty, zde je několik věcí, které budete muset splnit…
Musíte mít hotový eshop. Málokterá platební instituce vám schválí provoz brány dříve, než uvidí vaše webové stránky. Musí být funkční a obsahovat veškeré legislativní náležitosti, jako je jasná identifikace provozovatele, obchodní podmínky, reklamační řád a často i požadují, abyste zboží měli skutečně skladem.
Budete se muset identifikovat. Ze zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (praní špinavých peněz) mají peněžní instituce povinnost identifikovat smluvní partnery, kteří překročí určité finanční limity. Aktuálně se jedná o 250 Euro, což je cca 6500 korun. Protože se nejedná o vysokou částku, požadují finanční instituce osobní identifikaci u každého klienta. Bez ověření identity jsou peníze na platební bráně zmražené.
Váš eshop musí předávat platební bráně informace zabezpečeným způsobem. To zajištují tzv. SSL a TLS protokoly. Ty zaručí, že obě strany komunikace – váš eshop a platební brána víc, že komunikace a dala zaslané vzájemně, pocházejí opravdu od toho, kdo je odesílá. Jinými slovy, nestane se tak třeba, že by někdo ve jménu eshopu poslal pokyn platební bráně „inkasuj 10 korun“ místo „inkasuj 1000 korun“. Že je eshop zabezpečen, poznají zákazníci podle zeleného řádku v prohlížeči a písmeny HTTPS před doménou. Nejlevější certifikát HTTPS je zdarma, nejprestižnější mohou stát i několik tisíc korun.
Je třeba podotknout, že ne každý eshop má možnost přijímat platby kartou. Finanční společnosti jsou na své obchodní partnery hákliví a jsou často usměrňovány řadou legislativních omezení. Jedná se zejména o eshopy s tzv. rizikovým zboží. Může to být například kosmetika či jiné produkty s obsahem kanabidiolu (konopí), omezení jsou i u lékáren a prodejců doplňků stravy, tabákových výrobků včetně elektronických cigaret a kuřáckých potřeb, rizikových spekulativních komodit jako zlato, diamanty a samozřejmě padělaného zboží.
Splňujete-li vše potřebné, platební instituce vám na základě poptávky vypracuje nabídku obvykle za individuálních podmínek. Zejména se to týká výše poplatku z každé transakce, který bývá procentuální, měsíční paušál a případně další poplatky. Ty mohou zahrnovat třeba platbu za častější zasílání prostředků (vybíjení), ale také instalaci platební brány. Některé brány budu chtít také fixní poplatek za každou transakci, to navíc k procentuální odměně. Pokud vám platební bránu poskytují přímo banky, tyto někdy také požadují, aby měla vaše společnost u nich i svůj běžný účet. I s ním jsou samozřejmě spojeny další poplatky za jeho vedení, převody, platební karty atd. Budete-li chtít, aby vám mohli kartou platit i zahraniční zákazníci, například na Slovensku, pamatujte, že převod jednotlivých měn je také zpoplatněn. Je proto lepší, máte-li k dispozici také eurový účet, případně účet v dalších měnách, kde očekáváte více plateb. V podstatě zde v této oblasti platí podobná pravidla jako u předchozího způsobu platby převodem. Jinými slovy, co se týká poplatků za platební bránu a další doprovodné záležitostí, je jen na vaší obchodnické šikovnosti, jaké podmínky si dokážete vyjednat. Je běžné, že poplatky, které platí jeden obchod, druhý vůbec neplatí.
Co po vás bude finanční instituce vyžadovat? Zejména to bude předpokládaný obrat, tedy kolik peněz přes platební bránu měsíčně projde. Můžete počítat orientačně s 15 – 30 % všech plateb, které doposud inkasujete od zákazníků. Pokud chcete, aby zákazníci zasílali víc peněz předem, můžete to ovlivnit třeba již zmiňovaným poplatkem za dobírku. Další věc bude průměrná výše transakce – objednávky. Samozřejmě i četnost plateb, kolik plateb denně půjde. Bude je ale také zajímat odhad poměru mezi soukromými a firemními kartami. Poplatky za firemní karty bývají obvykle vyšší (na rozdíl od přepravních společností, které mají naopak dopravu do firem zvýhodněnou oproti dopravě na soukromé adresy). Případně kolik plateb půjde ze zahraničí a mimo Evropskou unii, kde mohou být sazby opět vyšší. Všechny tyto faktory se promítají do výsledného poplatku. Pokud již na svém eshopu platební bránu máte, je to snadné, tato čísla již budete znát. Máte i určitou výhodu, nový provozovatel se vás bude snažit konkurenci „přetáhnout“ a určitě vám rád některé poplatky jako třeba za instalaci platební brány odpustí, stejně jako poplatek za vyúčtování či měsíční provoz.
Když už máte eshop hezky zaběhlý, zjistíte, že podmínky ohledně poplatků jsou u většiny platebních vcelku podobné. Všichni totiž musí určitou část odvádět tzv. kartovým asociacím – vydavatelům karet jako jsou VISA nebo Mastercard. Pak si určitou částku nadsadí sami, aby mohli sami fungovat. Při výběru platební brány mě tak obvykle zajímá víc to, co je v pozadí a méně viditelné – třeba zmiňovaná snadnost párování plateb, četnost zasílání plateb a podobně.
