Otčím František byl fluktuant. V osmdesátkách musel žádal o novou občanku. V políčkách na razítka zaměstnavatelů už neměl místo. Jenomže když se dívám na jeho povolání, možná byl prostě jen smolař. Z obdivuhodnou důsledností si totiž vybíral vymírající profese.
Pracoval třeba jako perforátor a razil otvory do děrných štítků. Perspektiva v IT, myslel si. Když ho nahradily magnetické pásky a diskety, šel dělat sazeče a vkládal písmena – jednotlivé litery – do tiskařského stroje. A přišly DTP programy na sazbu a osvitky.
Historie nás učí, že profese mizí pořád. František nebyl jediný, jehož povolání zmizelo. Ledaře nahradil freon. Ponocného elektřina a budík. Se zánikem jejich profesí vznikly desítky nových: od vývoje, přes výrobu až servis ledniček a klimatizací. Práci ponocného si rozdělili policisté, hasiči a technické služby.
Proto nás minulost může uklidňovat.
Ale tentokrát je to jinak, tvrdí Geoffrey Hinton, kmotr AI. Loni dostal Nobelovku a prohlásil, že AI způsobí masovou nezaměstnanost. Bohatí použijí AI místo zaměstnanců. Pár lidí zbohatne a většina zchudne. A dodal, že to není chyba AI, ale kapitalismu.
Aha, takže to nesouvisí s technologiemi, ale chamtivostí. Nebo optimalizací. Tak tomu říkají v šéfové. Stejná vlastnost, která přiměla majitele manufaktur vyhodit tkalce a koupit mechanické stavy. Vždycky jde o to dostat víc za míň. A AI? Jen nejnovější nástroj téhle pragmatické hry.
Hinton však možná přehlíží fakt, že kapitalismus potřebuje zákazníky. Když všichni přijdou o práci, kdo bude nakupovat to, co AI vyrábí? Baťa to pochopil a platil dělníkům právě tolik, aby si mohl každý z nich koupit jeho boty.
Až vás AI nahradí.
Napsat, že AI vás nahradí, je skvělý titulek a clickbait. Stejně jako klišé “Lidi nenahradí AI, ale jiní lidé, používající AI”. Je to i skvělý prodejní argument nás, kdo mají část svého příjmu ze školení umělé inteligence. Jenomže tato tvrzení jsou nepřesná. První nám sice dává jasného padoucha a druhé nás dělí na ONI (hloupí a neschopní) a MY (chytří a efektivní), ale je to jen floskule.
AI nikoho nenahrazuje, bagr nenahradí kopáče, jen udělá rychleji větší díru. Tvrdit, že vyhrají ti, kdo AI používají, svádí k představě, že její používání bude nějaká elitní schopnost. Ne. Ve skutečnosti to bude tak samozřejmé, jako zapnutí světla, telefonování nebo teplá voda z kohoutku. Elektřina nebo voda nejsou strategie. Když z nástroje uděláte cíl, optimalizujete prostředek místo výsledku. A to se děje.
Průzkum IBM ukázal, že jen čtvrt firemních AI projektů splní, co slíbila. Zbytek? Drahé FOMO hračky. Ta samá IBM s příchodem ChatGPT přestala přijímat nové lidi, prý jich už nebude třeba. Největší evropská fintech firma Klarna v reakci na nástup jazykových modelů propustila přes tisíc pracovníků a chlubila se, že jejich chatbot zvládne práci 700 lidí. Jenže pak se něco pokazilo a Klarna zase nabírá. Zákazníci chtějí mluvit s člověkem, divil se šéf firmy. A do třetice: McDonald’s zkoušel AI v drive-thru. Automat zákazníkovi nabídl 260 nugetek a slaninu do zmrzliny. Než stihl nabídnout do Bigmacu extra porci McFlurry Oreo, projekt zrušili. Samoúčelné nasazování AI není cesta.
Lidská činnost je rozmanitější, než jen práce s textem. Jistě jsou úkoly, ve kterých je AI efektivnější a schopnější než průměrný člověk. Stále je zde však plno činností, které z principu AI nezvládne. Františkovu práci nahradily efektivnější postupy. Už nebylo třeba obsluhu stroje, stačila klávesnice. Nyní klávesnici nahrazuje hlas. A jednou to bude myšlenka. Jen počkejme, s čím Elon Musk přijde.
Kdyby František ještě žil, zeptal bych se, zda ho tehdy ta práce bavila. Třeba by řekl: “Vůbec. Rád jsem šel o dům dál.”
Takže možná nebyl smolař, ale fakt fluktuant. Protože jednou z vlastností fluktuanta je, že se nebojí změn a je ochoten zkoušet nové věci. A to je možná nejlepší recept. Buďte i vy malinko “fluktuanti” a nebojte se změn. Ony přijdou. Vždycky přišly.
Komentář vyšel v magazínu Patriot 12/2025
