Specifika prodeje potravin přes internet

V okamžiku, kdy prodáváte přes internet na eshopu potravin, je třeba si uvědomit, že z hlediska zákona jste považováni za provozovatele potravinářského podniku, a to i v případě, kdy je pouze přeprodáváte a nikterak se na jeho výrobě nepodílíte. Hovoří o tom čl. 3 odst. 2 a odst. 3 nařízení (ES) č. 178/2002. Co to pro vás znamená? Zejména pak je takový prodejce zodpovědný za bezpečnost, jakost, správné označování nabízených produktů a dodržování ostatních požadavků (hygiena, skladování atd.).

Jaké jsou základní povinnosti prodej potravin na internetu?

Uvádět na trh bezpečné potraviny

Zásadní povinností je prodejce potravin prodával a uváděl na trh pouze bezpečné potraviny. Jinými slovy, ve všech fázích distribuce je potřeba zajistit v podnicích, které řídí, aby potraviny splňovaly požadavky potravinového práva.

Splnění informačních povinností

Začnete-li prodávat přes internet, jako první je třeba splnit tzv. informační povinnost vůči státu. V České republice vykonává dohled na potravinářskými podniky Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). V praxi to znamená, že jste jako prodejce povinen písemně nebo i elektronicky oznámit zahájení, změny nebo ukončení výkonu předmětu činnosti nejpozději v den, kdy tyto skutečnosti nastaly, příslušnému orgánu dozoru s uvedením svého jména, příjmení nebo obchodní firmy, sídla a adresy provozovny, jde-li o osobu fyzickou, nebo obchodní firmy nebo názvu, sídla a adresy provozovny, jde-li o osobu právnickou, dále identifikačního čísla osoby a předmětu činnosti nebo podnikání. Registrační formulář najdete na této stránce SZPI.

Ve formuláři uvedete předmětu činnosti maloobchod, velkoobchod (v případě B2B) apod., u upřesnění předmětu činnosti uvede PPP kód OI (internetový obchod se skladem) nebo OJ (internetový obchod bez skladu) a dále adresy www stránek vašeho eshopu. Pokud chcete prodávat i biopotraviny, musíte být registrováni jako osoba podnikající v ekologickém zemědělství, což se registruje u Ministerstva zemědělství a současně musíte být pod dohledem certifikované kontrolní organizace. S ministerstvem zemědělství budete mít co do činění i v případě, kdy vyrábíte nebo uvádíte na trh potravinové doplňky stravy. Registrační či ohlašovací povinnosti mohou být i u některých specifických potravin, např alkohol, víno atd.

Informační povinnost je pak samozřejmě i směrem k zákazníkům, v tomto případě se pak jedná zejména o řádné označování potravin. O tom pojednává samostatný článek.

Identifikace sebe sama

Mezi podstatné informace, které na eshopu nesmí chybět (samozřejmě nejen z důvodu zákonných povinností) je jednoznačná identifikace prodávajícího. To lze provést například na stránce kontaktů nebo i v obchodních podmínkách. Neuvedení těchto informací je v případě eshopu klasifikováno jako nekalá obchodní praktika ve formě klamavého opomenutí dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. Povinnost identifikace podnikatele (prodávajícího) vyžaduje i občanský zákoník. Podle tohoto ustanovení musí každý podnikatel uvádět na obchodních listinách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu své jméno a sídlo. Což bohužel znamená, že i když jste osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) a nepodnikáte z domova, ale máte sklad umístěný někde jinde (provozoévna), zveřejnění své adresy se v případě, že máte v místě trvalého bydliště i své sídlo, nevyhnete. Podnikatel zapsaný v obchodním či jiném rejstříku rejstříku nebo evidenci uvede na obchodní listině též údaj o tomto zápisu včetně oddílu a vložky. Byl-li podnikateli přidělen identifikující údaj (IČO), uvede i tento údaj.

Zajištění sledovatelnosti nabízených potravin a okamžitého stažení nebezpečné potraviny z trhu

Eshopář nabízející potraviny musí být na žádost kontrolních a dozorových orgánů schopen identifikovat každou osobu, která mu dodala potravinu, a podniky, kterým byly dodány jejich výrobky. V praxi budou k zajištění sledovatelnosti v případě internetového prodeje sloužit zejména dodací listy, faktury či údaje z objednávkového systému eshopu. Provozovatel eshopu musí být v případě internetového prodeje schopen jednoznačně doložit, od koho potravinu nakoupil a kterému podniku dodal. S tím souvisí i povinnost stáhnout nebezpečné potraviny z trhu. Jestliže se prodejce domnívá nebo má důvod se domnívat, že potravina, kterou dovezl, vyprodukoval, zpracoval, vyrobil nebo distribuoval (včetně internetového prodeje), není v souladu s požadavky na bezpečnost potravin, neprodleně přistoupí ke stažení dotyčné potraviny z trhu a uvědomí o tom příslušné orgány. Jestliže se již potravina mohla dostat ke spotřebiteli, je jeho povinností účinně a přesně informovat zákazníky spotřebitele o důvodu stažení potraviny a je-li to nezbytné, převezme zpět od spotřebitelů již dodané produkty, nestačí-li k dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví jiná opatření. Prodejce odpovědný za maloobchodní nebo distribuční činnost, která nemá vliv na balení, označování, bezpečnost nebo neporušenost potraviny, zahájí v mezích své činnosti postupy, jimiž se z trhu stahují výrobky nesplňující požadavky na bezpečnost potravin, a přispívá k bezpečnosti potraviny tím, že předá významné informace nezbytné ke sledování potraviny, přičemž spolupracuje na opatřeních producentů, zpracovatelů, výrobců nebo příslušných orgánů.

Dodržet hygienické požadavky při prodeji potravin

Obecná pravidla pro hygienu potravin jsou uvedena v nařízení (ES) č. 852/2004, o hygieně potravin. Eshop musí zajistit, aby ve všech fázích výroby, zpracování a zejména distribuce (pozn. například skladování, přeprava ke spotřebiteli, výdej spotřebiteli atd.) potravin pod jeho kontrolou splňovaly odpovídající hygienické požadavky stanovené v tomto nařízení.

Respektování práv spotřebitele

O právech spotřebitele se podrobněji rozepisujeme zde, jedná se zejména o poskytnutí příslušných informací spotřebiteli, jako jsou vlastnosti a způsob použití výrobků, zda platí nějaká omezení pro dodání výrobku, informace o ceně výrobku, jaké způsoby platby jsou přijímány , jaké jsou podmínky a způsob uplatnění práva z vadného plnění či kdo je subjekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. Mezi další práva spotřebitele je právo překontrolovat údaje v objednávce před jejím odesláním, právo na potvrzení objednávky, právo na odstoupení od smlouvy a podobně.

Nepoužívání klamavých obchodník praktik

Mezi klamavé obchodní praktiky u prodejců potravin a potravinových doplňků na internetu se považuje také tzv, zdravotní či výživová tvrzení o účincích prodávaných produktů na zdraví zákazníků. Také klamavá konání a opomenutí, kdy je např. uvedeno, že produkty budou nabízeny pouze po omezenou dobu nebo že budou nabízeny pouze po omezenou dobu za určitých podmínek s cílem přimět spotřebitele k okamžitému rozhodnutí, aniž by mu poskytl přiměřenou lhůtu potřebnou k informovanému rozhodnutí. Patří mezi to samozřejmě i nesprávně označené potraviny. Informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, totožnost, vlastnosti, složení, množství, trvanlivost, zemi původu nebo místo provenience, způsob výroby nebo získání. Nelze potravinám připisovat účinky nebo vlastností, které dotčená potravina nemá a to i když je o tom prodejce přesvědčen.

Za nekalou praktiku je považováno také, pokud prodejce uvádí, že dotčená potravina má zvláštní charakteristiky, pokud všechny podobné potraviny mají ve skutečnosti stejné charakteristiky, zejména výslovným zdůrazňováním přítomnosti nebo nepřítomnosti určitých složek nebo živin. Známé je také omezení vyvoláváním dojmu na základě vzhledu, popisu nebo vyobrazení, že je přítomna určitá potravina nebo složka, ačkoli ve skutečnosti byla určitá přirozeně se vyskytující součást nebo běžně používaná složka v této potravině nahrazena odlišnou součástí nebo složkou.

Jinými slovy: Informace o potravině musí být přesné, jasné a snadno srozumitelné.

Seznam základních povinných údajů o potravinách na eshopu

Následující informace jsme zvyklí najít na etiketách výrobků, je nutné si ale uvědomit, že tuto informační povinnost má i provozovatel eshopu, který danou potravinu prodává a to tak, aby k ní měl přístup zákazník ještě před dokončením nákupu, tzn, než zákazník objednávku potvrdí a odešle. Ideální je tedy uvést to přímo v popisu výrobku na produktové stránce eshopu.

  1. název potraviny;
  2. seznam složek (složení);
  3. alergeny – látky způsobující alergie nebo nesnášenlivost;
  4. množství určitých složek nebo skupin složek (lze uvést ve složení, nejedná-li se o specifické potraviny);
  5. čisté množství potraviny v ml, l, g nebo kg;
  6. datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti (není nutné uvádět na eshopu zde se jedná o výjimku, je to však vhodné z obchodního hlediska, pokud to váš skladový a eshopový systém umožňuje)
  7. zvláštní podmínky uchování nebo podmínky použití vyžaduje-li to charakter potraviny;
  8. jméno nebo obchodní název a adresa potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodním názvem je potravina uváděna na trh;
  9. země původu nebo místo provenience v případech, které určuje čl. 26 nařízení;
  10. návod k použití v případě potraviny, kterou by bez návodu nebylo možné odpovídajícím způsobem použít (návod je třeba vždy, s výjimkou případů, kdy pravidla užití daného zboží jsou zřejmá či obecně známá a bylo by nadbytečné je zvlášť vypisovat;
  11. skutečný obsah alkoholu u nápojů s vyšším obsahem alkoholu než 1,2 obj. %;
  12. výživové údaje

Určité specifické výrobky (výživové doplňky, alkohol, nebo třeba potraviny obsahující AZO barviva) pak vyžadují ještě další, specifické informační povinnosti. I zde však platí, že nedostačuje uvést je jen na etiketě, ale seznámit je s nimi zákazníka ještě před ukončením nákupu.

Tyto povinné informace musí být uvedeny v jazyce, který je v dané zemi stanoven jako jazyk úřední. Tzv. v České republice česky a na Slovensku slovensky.

Uvádění výživových údajů je obecně povinné. Pro eshopy zde však existuje výjimka. Použití výjimky je přípustné u internetového prodeje za předpokladu, že se jedná o malé množství (viz ustanovení § 6 odst. 4 zákona č. 110/1997 Sb.) a jsou splněny podmínky příslušného počtu zaměstnanců potravinářského podniku (10) a maximálního ročního obratu (20 mil. Kč) a potravina je prodávána přímo konečnému spotřebiteli nebo do místního maloobchodu zásobujícího konečného spotřebitele. Za místní maloobchod je považována pro výjimku malého množství oblast celé ČR.

Legislativa pojednávající o tomto tématu

  • Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů;
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění;
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, v platném znění;
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, v platném znění;
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin;

Napsat komentář