Lisabonský Websummit 2018 byl letos ve znamení žen v informačních technologiích, svobody a umělé inteligence

Ženy v infomačních technologiích, to bylo nejviditelnější téma letošního ročníku konference Websummit, která se koná v portugalském Lisabonu. Debata #metoo se tak ze světa showbyznysu a sociálních médií plně přesunula i do sféry ještě před několika lety vyhrazené téměř výhradně mužům.

I některá další témata byla v pozitivním smyslu slova aktivistická. Již devátý ročník největší evropské technologické výstavy akcentovala téma zahájil letos vynálezce Internetu Tim Berners-Lee a zakládající ředitel World Wide Web Foundation, který oznámil zahájení kampaně Dohoda pro Internet, která by měla díky dodržování základních principů, na jejichž dodržování by měly participovat vlády, technologické společnosti i uživatelé sami, udržet Internet v jeho původním rámci, tedy jako médium přístupné komukoli, bez omezování vstupu, jako místo určené pro veřejné dobro a základní právo každého.

„Web se nachází ve zlomovém bodě. Více než polovina lidské populace je offline a tempo připojování se zpomaluje. My, kteří jsme připojeni online vidíme, že naše práva a svobody čelí ohrožení,“ upozornil Tim Barnes-Lee. K Dohodě se již připojilo na padesátku organizací včetně francouzské vlády či společností jako Google, Facebook nebo Cloudflare.

I další řečníci se zaměřovali na celospolečenská témata netýkajících se vždy prvoplánově informačních technologií. Gail Heimann ve své řeči o řešení problémů a o tom, jak svět potřebuje řešitele problémů, například upozornila na aktivitu Ostrav odpadků, horké téma plastů znečišťujících světové oceány. O recyklaci a vlivu obnovitelné energie na život a nutnosti minimalizace negativního dopadu na životní prostředí nejen ze strany korporací  hovořila Lisa Jackson, viceprezidentka Apple. I ta se dotkla téma žen v technologické sféře, téma pak další den rozvinula i evropské komisařka Věra Jourová, jedna z mála českých řečníků na celkem 24 pódiích Websummitu. Problému fake news se věnoval ve své diskuzi nejenom Tim Berners-Lee, ale i ředitelka Mozzily Mitchell Baker včetně řady vlivných novinářů a zástupců světových médií.

Přes důraz na tato celospolečenská, environmentální a sociální témata však Websummit zůstává i nadále hlavně technologickou konferencí a Mekkou minimálně evropských technologických nadšenců.

Česká stopa na Websummitu

České barvy na Websummitu hájil startup Virtua.ai, který pomoci samoučícího procesu pomocí umělé inteligence dokáže z velkých dat vyseparovat ta správná publika pro marketingové kampaně pro další personalizaci reklamních sdělen.

Na letošní Websummit zamířilo bezmála 70 tisíc návštěvníků ze 159 zemí světa. Jen necelé dvě stovky z nich přijelo z Česka. Při běžných cenách vstupenek, které se pohybovaly mezi 1000 až 1500 eury (pokud jste nezískali výhodněji vstupenku v rámci speciálních akcí jako například ty na podporu žen v IT, kdy se daly koupit za cenu i pod 100 euro), se není moc co divit. Prezentovalo se zde na třicet tuzemských společností a startupů. Ty se dělily na tzv. Alfa, Beta a Growht stádium a pak . Alfa fáze je v podstatě startupový potěr, firmy, které často přichází spíš s konceptem, někdy čerstvou službou, která ale ještě nemá obvykle ani zákazníky. Do Beta fáze se řadí firmy s již zavedeným obchodním modelem. Obě skupiny však obvykle přijížděly do Lisabonu za jediným účelem – zaujmout potenciální partnery a především investory. To nebylo v konkurenci dvanáctiset startupů z celého světa vůbec jednoduché. Čtyři výstavní haly jsou obrovské, startupy mají jen velmi malý prostor na sebeprezentaci, a to jak faktický, tak časový. Druhý den u jejich stolečku bude stát další zájemce o investice.

 

„Chvílemi to bylo až úsměvné. Měl jsem schůzku s investorem a šli jsme do oddělených prostor, určených pro soukromá jednání. Bylo to jen několik desítek metrů a než jsme tam došli, mého průvodce s visačkou INVESTOR, zastavilo patnáct různých zástupců startupů,“ říká výkonný ředitel českého startupu Virtua.ai a Samba.ai David Vyskočil, který v Lisabonu prezentoval datovou technologii na bázi umělé inteligence, která samoučícím procesem snižuje velkým inzerentům náklady na procesování dat pro jejich reklamní kampaně. „Pokud jste neměli v ruce reálná čísla, případně případové studie s nějakou známější značkou, málokdy se u vás investor vůbec zastavil,“ dodává Vyskočil. Podobných technologií, jako nabízí jeho společnost, však bylo v Lisabonu k vidění několik desítek. Obecně by se dalo říct, že koncovka domény AI – symbolizující umělou inteligenci (artificial intelligence), byla jednou z nejčastějších, které se v adresách prezentovaných startupů vyskytovala.

Věk A.I.

Umělé inteligenci se však intenzivně věnovaly i velcí vystavovatelé, Microsoft představoval různá využití zpracování velkých dat umělou inteligencí v různých oblastech života. Nakonec i jeho expozice byla letos zařazena do nejsilnější sekce „AI & Machine learning“. O AI a především příležitostech pro lidi, pro zdravotní péči, zemědělství, vzdělávání nebo dopravu ve věku umělé inteligence přednášel i prezident firmy Brad Smith. Položil si také otázku, zda budou naše pracovní pozice a zaměstnání v éře AI existovat a pokud, pak v jaké podobě.

Investor Ray Danilo společně s šachovým velmistrem Garry Kasparovem hovořili o budoucnosti umělé inteligence, vztazích mezi člověkem a umělou inteligencí, ale i důležitosti technologické válce, která nyní zuří zejména mezi Čínou a Spojenými státy.

Samostatné pódium měl i automobilový průmysl, který se zejména v souvislosti s autonomními vozy intenzivně připravuje na nástup umělé inteligence a již ji aktivně využívá v učícím procesu. Nakonec i startupovou soutěž vyhrál Wayve.ai, projekt inženýrů z univerzity v Cambridge. Zatímco jiné společnosti auta učí jezdit podle map a předem ručně definovaných pravidel, tento startup chce robotická vozidla naučit poznávat okolí za pomocí samoučícího se procesu. I další startupy se snaží hledat nové cesty, jako například ten, který využíval dat, získaných ve spolupráci s reálnými řidiči. Ti pomocí aplikace nahrávají své běžné jízdy, jsou za ně odměňováni a firma tak získává data o tom, jak se lidský řidič chová v konkrétních situacích. Tyto informace se pak snaží zpracovat tak, aby jednou v budoucnu mohl stroj sám vědět, jak se chovat v podobné situaci.

Ukázky toho, jak se chová robot v interakci se svým okolím mohli na vlastní oči vidět návštěvníci centrální výstavní haly Altice Arena ve středu, předposlední den konference. Před 11 tisíci lidmi zde vystoupili na pódium dva roboti napojeni na síť umělé inteligence Singularit.net – robotí superstar Sofia a její robotický „bratr“ Han. Průvodcem jim byl Ben Goertzel, zakladatel Singularity.net a inženýr v Hanson Robotics. Jejich prezentace měla provokativní název „Jak dlouho potrvá, než svět povedou roboti?“ Humanoidní robotka Sofie byla aktivovaná v dubnu 2015 a od té doby se stala doslova stálým hostem technologických konferencí a setkání. Momentálně dokáže vyjádřit více než 60 obličejových výrazů a reaguje základně na své okolí, pozná například expresivně vyjádřené výrazy ve tváři svého tvůrce.

Sofia a Han, robotické hvězdy, které zatím sice umí „jen“ několik výrazů a základně interagovat na okolí, ukazují však směr, kterým by se mohl vývoj humanoidní robotiky ubírat. Napojením na sítě umělé inteligence podle jejich propagátora Bena Goertzela by mohla být tato technologie do třiceti let hromadně využitelná. Při dostatečných zdrojích, jen u našich projektů, možná i do sedmi a až osmi let, tvrdí.

Startupy a nápady, které (ne)zboří svět

Snad každý ze 1200 startupů, které se v Lisabonu prezentovaly sní o tom, že i on se jednoho dne stane „jednorožcem“. Tak se říká rychle rostoucím společnostem s valuací nad 1 miliardu.

Dlužno podotknout, že ne každému se to povede a je to vcelku pochopitelné. Některé z nápadů, které se zde prezentovaly, by se daly nazvat spíše jako bizarní či spíše z říše fantazie. Mezi ty podivnější zapadá například japonské chytré zařízení, které připojíte k analogovému telefonu, který vám z něj udělá chytrý nepřenosný telefon s možností připojení na internet. Třeba podotknout, že z věku vystavovatelů lze odvodit, že pravděpodobně v praxi nikdy nezažili modemy a vytáčené připojení, takže jim lze jejich nápad odpustit.

Z ostrovů vycházejícího slunce přichází i další novinka, kterou jsou barevná sluchátka, v nichž slyšíme nejen hudbu nebo hovor, ale i hluk kolem vás. V Lisabonu však byla obalena do trendy sousloví augmented reality – rozšířená realita.

K vidění byl i voděvzdorný znovupoužitelný blok a tužka, kterou není třeba strouhat nebo doplňovat inkoustem či náplněmi. Vystavovatelé z Ukrajiny představovali set jako nezničitelnou budoucnost papírových sešitů. Cena takového setu se vrátí při popsání cca stovky běžných zápisníků.

Některé aplikace a přístroje řešili často potřeby, o kterých jste netušili, že by vůbec mohly existovat. Jako například minutku, která vás neupozorní zvukem. Proč? Podle tvůrců proto, abyste nebyli stresováni a tlačeni termínem.

Mnoho startupů přijíždělo na Websummit v podstatě jen s myšlenkou, někdy i dost špatně uchopitelnou. Jako například rumunský startup, který se rozhodl sdílet pocity mezi lidmi. Některé se snažili naladit se na aktuální sociální témata, od spacáku pro lidi bez domova s integrovaným vyhříváním a baterií, která zajistí teplo po dobu až dvanácti hodin, až po mobilní aplikace, díky nímž můžete zjistit, komu v okolí lze pomoci. Častým trendem bylo se nějakým způsobem svézt na atraktivních momentálních tématech a trendech, jako jsou technologie blockchainu, kryptoměny, budování vztahů za pomocí influencerů, sdílená ekonomika od dopravních prostředků, přes služby až po různé typy nemovitostí.

Co mi Websummit dal?

Osobně bych se na Websummit opět rád někdy vrátil, množství lidí, rovnající se v podstatě populaci Kladna či Havířova na jediném místě byla sice chvílemi zničující, jeden z účastníků to výstižně nazval „one big ZOO“, ale i tak to stálo za to. Podívám-li se na to z pohledu startupu, protože sám jsem byl na Websummitu zejména v roli mentora jednoho z těch českých, je fajn se podívat, jak se dokáží představit a předvést ostatní. Poučit se z toho, nabrat zkušenosti a pak je aplikovat. Možná by však bylo vhodnější se prezentovat na úžeji zaměřených konferencích a výstavách, protože takto široce pojatá akce s sebou přináší i plno balastu. Na druhou stranu, zkušenost to byla skvělá. Vidět na jednom místě tolik nápadů, tolik nadšení do vývoje, tolik inspirujících řečníků, to je zkušenost k nezaplacení.

A to nemluvím o setkání s přednášejícími roboty. Vím sice, že až o tom budu jednou vyprávět vnoučatům, že jsem byl na přednášce, kde mluvili místo lidí humanoidní roboti, asi jen pokrčí rameny a zeptají se „Hm, dědo, a….“, ale to mi říkají už dnes někteří naši mladší zaměstnanci, když jim třeba říkám, že první verze jednoho z našich eshopů fungovala tak, že se nahrával seznam výrobků na diskety a ty se posílali lidem poštou. Technologický pokrok je nezastavitelný a jak řekl zmiňovaný Ray Danilo, zvítězí ten, kdo má lepší technologii. Platí to už půl tisíciletí, od dob, kdy Holanďané měli vyspělejší loďstvo, než jiné země. Websummit a podobné akce nám dávají nahlédnout na technologie budoucnosti a je jen na vás, kdy se jich chopíte a využijete je pro vlastní převahu a pokrok.

Websummit v číslech: 69.304 účastníků ze 159 zemí vypilo 363.846 káv, tedy průměrně 5,25 káv, což není na Portugalsko zase tak mnoho. Přes aplikaci Websummitu si zaslali 180.000 zpráv. Přes 1.200 speakerů na 24 pódiích, 1.800 prezentujících se startupů, 1.500 investorů, 2.600 novinářů. Všichni dohromady i s návštěvníky nachodili 935.604 kilometrů.

One thought on “Lisabonský Websummit 2018 byl letos ve znamení žen v informačních technologiích, svobody a umělé inteligence

  • avatar
    13. 11. 2018 at 11:07
    Permalink

    Díky moc za shrnutí. Vypadá to na vydařený a inspirativní ročník.
    Vím, že to nepatří sem, ale osobně mě fakt mrzí, že se podobné akce pořádají v Lisabonu a ne v Praze. Určitě by to dost rozhýbalo a nakoplo zdejší nejen startupové prostředí…

    Reply

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *